Tak jako ne že byste měl literární talent. Škoda, že jste napsal docela slátaninu, kterou kdybyste rozseparoval na více jednotlivých příběhů (jeden příběh o životě s příliš náročnou manželkou, druhý příběh o práci s náročným šéfem a jeho panovačnou ženou, další příběh o večerce kamaráda Bruna, atd.), tak by z toho mohlo něco být. Takhle z celého příběhu vycházíte jako - dámy prominou - trouba.

Hezky jste popsal život udřeného poctivého chudáka, kterýho ten zlej a ošklivej svět kolem jen zneužívá a okrádá a krutej život válcuje, ale který přesto ví, že ANO, bude líp! Možná tak dobře, jako za komárů. To si žádnej Bruno večerku neotevře a tudíž nikomu za ženou nepoleze. A v práci taky nebude žádnej továrník (teda až na jednoho), jen laskavej soudruh ředitel, kterej bude mít pochopení a uznání. Však i ten pan továrník zase bude soudruh, vždyť už jednou byl. A není to jeho chyba, že pak dlouho soudruhem být nesměl.

Nečekané rozuzlení

A to měl krásnej konec. Jinak by mu agónii značně prodloužila Vaše nebožka:))